V průběhu let 1980 a 1990 Vatikánská muzea restaurovala Michaelangelovy 500 let staré fresky na stropě Sixtinské kaple – odstranila staletí nánosů, které se nahromadily a zničily původní krásu těchto ikonických uměleckých děl. Jakmile bylo vše obnoveno, Vatikán hledal partnera, který by zpřístupnil dílo maximálnímu počtu návštěvníků, aniž by tím nějak trpělo. A tak přišel na řadu moderní Facility management.

Inovace v Sixtinské kapli

V roce 1993 Vatikánská muzea schválila návrh a instalaci vůbec prvního klimatizačního systému Sixtinské kaple, který byl schopen pojmout maximální zatížení kaple 700 návštěvníky najednou. Už v roce 2014 byl počet návštěvníků větší než 20 000 lidí za den, a tak bylo potřeba do Sixtinské kaple dostat další mistrovské dílo, tentokrát však z okruhu technických zařízení budov.

Řešení přišlo ve formě inovativního systému topení, chlazení a ventilace (HVAC), který se skládá ze dvou vodou chlazených kapalinových chillerů s proměnnými otáčkami, z nichž každý má kapacitu 580 kilowattů. Systém byl navržen tak, aby umožnil zatížení až 2 000 návštěvníků najednou. Vatikánské technické týmy spolupracovaly s inženýrským týmem u globálního komerčního výrobce vzduchotechniky, který designoval novou moderní klimatizaci, která pracuje se špičkovými počítačovými technikami modelování a simulace prostředí tak, aby splňovaly jedinečné požadavky kaple: pečlivé řízení průtoku, vlhkosti, kvality a teploty vzduchu; udržování zvuku na úrovni „církevního ticha“; prakticky neviditelné pro návštěvníky a s využitím již existujících otvorů potrubí v chráněném, historickém památkovém prostředí.

Na návštěvě v Rafaelových síních

Vatikánská muzea potřebovala podobné řešení i pro síně Rafaela, kde inženýři vytvořili inovativní řešení klimatizace, které zajistilo optimální větrání a komfort pro návštěvníky. Čtyři Raffaelovy síně, zdobené freskami namalovanými v letech 1508 až 1524 renesančním umělcem Rafaelem a jeho dílnou, jsou všeobecně známé jako jedno z největších uměleckých děl, které kdy bylo vytvořeno. Stance, jak jsou běžně nazývány, byly původně součástí apartmá pro papeže Julia II., který si dílo objednal.

Raffaello Sanzio da Urbino (1483 – 1520), známý jako Rafael, byl proslulý italský renesanční umělec a architekt. Jeho dílo je obdivováno pro svou jasnost formy a snadnou kompozici a spolu s Michelangelem Buonarrotim a Leonardo da Vincim doplňuje nejslavnější trojici velkých mistrů z období renesance. V roce 1508 papež Julius II. pověřil Rafaela, tehdy relativně mladého umělce z Urbina, aby kompletně vyzdobil stávající interiéry místností. Pravděpodobně to byl Juliův záměr zastínit síně svého předchůdce a rivala papeže Alexandra VI., protože Stanze jsou přímo nad Alexandrovou síní Borgia. Pokoje s názvy Sala di Costantino (Konstantinův sál), Stanza di Eliodoro (Heliodorova síň), Stanza della Segnatura (Síň) Signatury) a Stanza dell’Incendio del Borgo (Síň Borgo).

Tématem všech fresek je světská a duchovní moudrost a harmonie, kterou renesanční humanisté vnímali jako křesťanské učení a řeckou filozofii. Rafael posunul myšlenku na novou úroveň svými masivními kompozicemi, které v sobě nesly myšlenky filozofie, teologie, literatury a právní vědy. Jako celek vyvolávali diskusi mezi kultivovanými mozky, které měly to štěstí, že mohly za papežem vstoupit do těchto síní.

Umění neviditelnosti

Rafaelovy síně jsou součástí Vatikánských muzeí, která každý den během hlavní sezóny přivítá více než 30 000 návštěvníků, kdy teploty mohou v létě vystoupat až na 40 °C. Kromě zajištění optimálního větrání a pohodlí pro hosty musela technologie obsáhnout všechny Rafaelovy síně, aniž by se čehokoliv fyzicky dotkla.

V průběhu tříletého období vyvinuli inženýři unikátní na míru vytvořený systém. Systém zajišťuje vytápění a chlazení na ploše jedné čtvrtiny prostoru, který vyžadují obdobná zařízení. Navíc nedošlo ke změně stávající infrastruktury čtyř historických místností. Řešení vyžadovalo pracovat na úrovni velmi malých detailů architektury zařízení, na jehož začátku bylo vytvoření termo-modelu místností s přihlédnutím ke všem architektonickým a tepelným charakteristikám stěn, tepelných zisků a ztrát včetně enormního počtu návštěvníků.

Projekt tedy vyžadoval nový design fan coilu a vlastní chladicí výrobní systém, který by zvýšil komfort návštěvníků, aniž by byl viditelný. Inženýři vymysleli a vyvinuli prototyp pro malé 2,5 kW fan coil jednoty a o výkonu 10 kW. Pro splnění potřeb výroby chlazení a zachování vzhledu místností, bylo instalováno osm energeticky účinných chillerů chlazených vzduchem na vnější střeše Vatikánských muzeí, kde byly instalovány kapalinové chladiče a reverzibilní tepelná čerpadla vzduch-voda.

Jako systém řízení byl přidán systém automatizace budov, který pomáhá systémům HVAC poskytovat zdravější, bezpečnější a efektivnější vnitřní prostředí pro návštěvníky. Systém pracuje se simulací distribuce vzduchu s využitím výpočetní dynamiky tekutin, která byla vyvinuta dodavatelem elektrické energie v z USA. Celý systém byl uveden do provozu v červnu 2020, v době 500. výročí Rafaelovy smrti, a od té doby je v provozu.

Charakteristiky systému:

• Vysoká účinnost: velmi vysoká úroveň účinnosti systému díky hydronickému vyvážení systému s adaptabilním průtokem a řízení úrovně systému.
• Hustota výkonu: čtyřikrát větší hustota výkonu než standard systém.
• Neviditelnost: všechny technologie jsou pro veřejnost neviditelné.
• Kontrola hluku: vnitřní rychlost ventilátorů je nastavena na základě počtu lidí přítomných uvnitř místnosti. S počtem lidí se upravuje výkon jednotky a jeho hluk, tak by nebyl návštěvníky vnímán
• Inovace: inovativní architektura systému (osm venkovních jednotek ve stejné hydronické smyčce s optimalizačními postupy), s optimalizací cirkulace vzduchu a difúze vzduchu speciálně vyvinuté a navržené pro specifické geometrie síní

Jak vidno, díla mistrů renesance inspirují i dnešní inženýry, ačkoliv v tomto případě spíše limity dané prostředím, ve kterém se ocitly. A my můžeme být rádi, že tento technologický mistrovský kousek se zařadí mezi unikáty Sixtinské kaple, zpřístupní mistrovská díla Rafaela velkému počtu návštěvníků a díky řízení prostředí pomůže zachovat díla pro budoucí generace.

Víte o nějakém inovativních technickém řešení z oblasti Facility managementu? Dejte nám vědět, rádi se o něj podělíme.

Zdroj: fmj.ifma.org