Proč Evropská unie aktualizuje své klimatické a energetické strategie?

Evropská komise během posledních dvou let revidovala svou strategii na snížení emisí a její klimatickou politiku. Tímto krokem potvrdila své odhodlání splnit cíle Pařížské dohody a upevnila svou pozici globálního lídra v potlačování klimatické krize. Aby dále zajistila splnění cílů Pařížské dohody, Evropská komise v prosinci 2019 adoptovala zelenou dohodu European Green Deal, tato dohoda by měla v Evropské unii zajistit uhlíkovou neutralitu do roku 2050, s cílem snížit emise CO2 o 55 % do roku 2030. Ambice splnit tyto cíle jsou důvodem pro upravení a aktualizaci několika evropských klimatických a energetických politik.

Součástí Evropského Green Dealu je Evropskou komisí plánovaná revize Směrnice o Energetické Náročnosti Budov (EPBD). Tato směrnice byla původně adoptována v roce 2010 a následně upravena v roce 2018 za účelem zlepšení energetické náročnosti a zrychlení tempa renovací komerčních a residenčních budov v Evropské unii.

Dekarbonizace budov v rámci zelené dohody

Residenční a ekonomické budovy jsou zodpovědné za 40% veškeré energetické spotřeby a za 36 % emisí skleníkových plynů v Evropské unii. Právě proto Evropská komise cílí na budovy jako na prioritu v rámci iniciativy Green Deal, legislativní kroky jsou v tomto směru zaměřené na budovy v časovém rozmezí 2020-2030 jakožto součást zavádění Green Dealu.

Legislativa je kritickým nástrojem v úsilí budovy dekarbonizovat, spoustu ambiciózních vyhlášek platí už nyní. Směrnice EPBD je nejkomplexnější částí legislativy, jelikož obsahuje požadavky na energetickou úspornost pro nové budovy a zavedení pravidel pro energetickou náročnost v národních stavebních zákonech. Dnešní budovy mají pouze poloviční spotřebu energie oproti budovám v osmdesátých letech, přesto jsou současné ambice považovány za nedostatečné pro brzké splnění cílů, které si Evropská Unie na cestě k uhlíkové neutralitě a výstavbě energeticky nulových či dokonce pozitivních budov stanovila.

Evropská komise proto navrhuje několik kroků, které mají za cíl plošně urychlit dekarbonizaci budov:

• zdvojnásobení tempa renovací již postavených budov do roku 2030 a propagování hloubkových renovací;
• zlepšení pravidel pro energetickou náročnost budov za účelem dosažení energeticky nulových a energeticky pozitivních budov;
• změna k přístupu životnosti budov a jejich emisí;
• propagace systémů automatizace budov zároveň s renovacemi, docílení udržitelných a chytrých budov.

Jak mohou poskytovatelé Facility Managementu pomoci?

Asociace jako IFMA konzultují oprávněné osoby v rámci Evropské unie ohledně způsobů, jak Green Deal implementovat na denní bázi do již vystavěných budov. Asociace IFMA vytvořila a popsala svá stanoviska na následujících aspektech:

„Zelenění“ budov s poskytovateli Facility Managementu

IFMA věří, že legislativa Evropské unie by se neměla zaměřovat pouze na energetickou náročnost a materiály použité při konstrukci, ale dívat se na energetický výkon stavby po celou její živostnost. IFMA poukazuje na fakt, že zodpovědný provoz již postavených staveb ochraňuje nejen prvotní investice, ale zároveň pomáhá dosáhnout a udržet významných energetických úspor. Přestože se směrnice EPBD zaměřuje především na stavební materiály ve fázi konstrukce a jejich využití po skončení jejich životnosti a po demolici, podtrhuje IFMA i jiné důležité aspekty měření energetické efektivity budov. Optimalizace provozního managementu budov hraje podstatnou roli ve zvýšení energetické efektivity, tento směr je už nyní podporován poskytovateli FM a podložen daty, které sbírají, analyzují a používají. Právě proto EK doporučujeme, aby na základě doporučení a dat poskytovatelů FM spojovala minimální požadavky na energetickou náročnost renovace budov s energetickým výkonem během její živostnosti. Dále EK doporučujeme, aby nastavila jasné směrnice pro oficiální poradenství facility managerů během přípravných fází renovace stavby v rámci energetické náročnosti.

Udělejme budovy chytré a lidi chytřejší

IFMA podporuje ambice Evropské komise zvýšit „chytrost“ budov. Jsme přesvědčeni, že zahrnutí automatizace do existujících stavebních celků urychlí jejich dekarbonizaci. Pevně věříme, že integrace digitálních technologií musí být doprovázena plně zaučenými facility managery, kteří budou schopni tento proces spravovat, řídit a zajišťovat případné opravy. Poskytovatelé Facility Managementu jsou klíčovými hráči na poli řízení chytrých technologií budov, proto IFMA apeluje na Evropskou komisi, aby byl index Smart Readiness Indicator (Připravenost budovy na chytrá řešení) zahrnut do povinných Evropských směrnic do roku 2026.

Zviditelnění role poskytovatelů Facility Managementu v rámci Evropské Unie

IFMA usiluje o propagaci zásadní role poskytovatelů služeb Facility Managementu ve vytváření energeticky úspornějších a udržitelných budov po celém světě. Toto úsilí o prosazení se právě v Evropě promítá do zvyšujícího se uznání společností zabývajících se profesí Facility Managementu, což ústí do změn v legislativě a více výzev k financování.

Iniciativa Green Deal přivedla asociaci IFMA k představení poskytovatelů Facility Managementu jako hlavních tahounů Grean Dealu a jako pomocníky osob s rozhodnou pravomocí v rámci EU pro splnění jejich cílů vytvářet nulově až pozitivně energeticky náročné budovy. Je mnoho cest, jak identifikovat přetrvávající mezery v udržitelnosti, ať už přístup k živostnosti budov za účelem měření a kontrole jejich emisí od začátku do konce, či konzultace poskytovatelů FM služeb před velkými renovačními projekty.

Během roku 2021 začala EK pořádat a organizovat veřejné diskuze a konference zabývající se přístupem Evropské Unie k budoucím pravidlům energetické úspornosti. Zástupci poboček asociace IFMA byli pozváni na pět těchto konferencí, kde měli možnost diskutovat o tématech spojených s EPBD jako například: minimální standardy energetické náročnosti existujících budov, zesílení informačních nástrojů budov (se zaměřením na certifikáty energetické náročnosti), digitalizace a správa dat budov a finanční a energetická chudoba. Účast na těchto konferencích nám poskytla skvělou viditelnost v očích osob s rozhodnou pravomocí v rámci EU a informovala účastníky o důležitosti poskytovatelů FM v budoucích renovacích stojících budov stejně jako v plánování nových staveb.

V průběhu těchto workshopů se nám naskytla příležitost vyjádřit naše stanovisko v těchto tématech a jeho výměna s ostatními zainteresovanými stranami. V rámci směrnice EPBD apelovali zástupci organizace IFMA především na:

• spojení minimálních nároků na energetickou náročnost budovy s jejím energetickým výkonem během jejího provozu, a to na základě doporučení a dat poskytnutých facility managery;
• nastavení jasných směrnic pro oficiální poradenství facility managerů v rámci energetického výkonu budovy v přípravných fázích renovace;
• zahrnutí automatizace technologií budov do existujících stavebních celků;
• zahrnutí indexu Smart Readiness Indicator do povinných směrnic EU do roku 2026.

Další kroky

Veškeré části Evropské legislativy, včetně směrnice EPBD, se stanou součástí zákona, jakmile projdou schvalovacím procesem EU. Nicméně díky povaze EPBD (jedná se o směrnici), mohou členské státy její rozsah překročit. Proto je účast našich zástupců a poboček na národní úrovni a v hlavních městech stejně důležitá jako činnost asociace IFMA na úrovni EU.

Ačkoliv EK ukončila fázi konzultací zainteresovaných stran a je nyní v procesu navrhování úpravy směrnice EPBD, kterou očekáváme ve čtvrtém kvartálu roku 2021, tak tento proces stále monitorujeme a budeme pokračovat ve spolupráci se zákonodárci EU, abychom zajistili uznání role poskytovatelů FM v procesu tvoření udržitelnějších a chytřejších staveb. Pouze s dostačujícím množstvím přátelsky nakloněných kanálů poskytovatelům FM a úsilí asociace IFMA v rámci EU, lze zajistit uznání osob s rozhodující pravomocí a tím docílit i znásobení výsledků ve všech státech, kde je naše asociace aktivní.

Z článku Green Buildings, Frédéric Aertsens & Gabriele Simakauskaite (FMJ IFMA, November/December 2021), přeložil David Domalíp